Objevení orgonitu

Obsah

Objevení orgonu a orgonové energie

S teorií orgonového výzkumu přišel jako první rakousko-americký psychoanalytik a psychiatr Wilhelm Reich (24. března 1897 – 3. listopadu 1957). Byl žákem Sigmunda Freuda. Kromě studií struktury charakteru člověka přejal Freudův koncept libida a rozšířil ho o nové poznatky. Byl přesvědčen, že libido je energií, která podléhá stejným fyzikálním zákonitostem jako jiné formy energie. Později výklad libida přeformuloval a  posunul ho do teorie orgonu – univerzální bioenergetické síly. Dospěl k přesvědčení, že orgon má kosmický původ a nevzniká v těle, ale člověk je jeho přijímačem.

V letech 1930 až 1940 Wilhelm Reich studoval a měřil existenci této éterické energie jinak také nazývanou jako životní energie, chi, prána , atd. Zjistil, že střídavým naskládáním skelné vaty (organické hmoty) a drátěnky (neorganické hmoty) přitahuje a sbírá éterickou energii v positivní formě OR ( POR) a v negativní formě DOR. Sestavil velké boxy, které pojmenoval orgonovými akumulátory. S jejich použitím léčil různá onemocnění pouhým pobytem v této „krabici“ po určité časové období.

Jak vypadal Reichův Orgonový akumulátor?

Lze si jej představit jako skříň či místnost, kde je nahromaděno  mnohem větší množství energie než je v bezprostředním okolí akumulátoru. Stěny skříně jsou opláštěny z několika vrstev organického materiálu a kovu a fungují jako jednosměrně propustný ventil. Organické látky mají tendenci éterickou energii přitahovat, nabíjet se jí a držet ji v sobě (akumulovat).

Naopak kovy orgon odpuzují; jsou pro tuto energii mnohem méně prostupné. Bude-li vnější vrstva skříně organická a vnitřní vrstva z kovu, dojde k průniku energie dovnitř a jejímu zadržení. Stěny boxu jsou tvořeny 3 až 15 vrstvami výše uvedeného materiálu. Počtu vrstev tvořící stěny akumulátoru odpovídá i žádaná koncentrace akumulace orgonu.
V roce 1986, vědci na University of Marburg v Německu prezentovali výsledky nezávislé studie, které ukázala, že půlhodinové ošetření v orgonovém akumulátoru způsobuje pozitivní psychiatricko-fyziologické efekty. Provedený výzkum poukázal na fyzikální vlastnosti orgonového akumulátoru a jeho psychofyziologického účinku na lidský organismus.

Použitá literatura
1. CHVÁTAL, J. Krátká historie orgonového výzkumu [online]. [cit. 21. listopadu 2009]. Matrix-2001.cz. Dostupné z World Wide Web: <http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3185-kratka-historie-orgonoveho-vyzkumu/>.
2. Orgone [online]. [cit. 21. listopadu 2009]. Dostupné z World Wide Web: <http://en.wikipedia.org/wiki/Orgone>.
3. What is Orgonite? [online]. [cit. 21. listopadu 2009]. Dostupné z World Wide Web: <http://www.orgonite.info/what-is-orgonite.html>.
4. Wilhelm Reich[online]. [cit. 21. listopadu 2009]. Dostupné z World Wide Web: <http://en.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Reich>.